Síla sdílení
- zijusrakovinou
- 3. 10.
- Minut čtení: 2
Skupinové sdílení (podpůrné nebo svépomocné skupiny) mají pro onkologicky nemocné podle mnoha studií několik klíčových přínosů:
Psychická úleva a snížení stresu – účast ve skupinách pomáhá redukovat deprese, úzkosti, stres i pocity nejistoty.
Normalizace zkušenosti – setkání s lidmi ve stejné situaci působí proti izolaci a pocitům stigmatizace. Nemocní si uvědomují, že v těžkých emocích a obtížích nejsou sami.
Praktická výměna informací – skupiny umožňují sdílení zkušeností a rad, jak zvládat konkrétní problémy spojené s léčbou a každodenním životem.
Ochranný efekt sociální opory – sociální opora funguje jako „nárazník“, který pomáhá zvládat vysokou míru stresu a má pozitivní vliv na kvalitu života i prognózu.
Posílení sebeúcty a naděje – sdílení zkušeností podporuje optimismus, osobní pohodu a pocit, že člověk má kontrolu nad situací.
Celkově tedy skupinové sdílení působí jako významný psychosociální zdroj, který pomáhá nemocným zvládat náročné období léčby i života s diagnózou rakoviny.
A jak taková podpora vypadá v reálném světě:
Psychická úleva a snížení stresu – "to jsem ráda, že jsem vám to mohla říct, už jsem toho byla plná a doma to nikdo už nechce poslouchat".
Normalizace zkušenosti – "to je normální, to se musí odžít", "no a pak už jen počkat na výsledky"
Praktická výměna informací – "a to jsem nevěděla, že je i pojištění na cesty pro nemocné"
Ochranný efekt sociální opory – "představte si, že jsme se náhodou potkali, to bylo skvělé"
Posílení sebeúcty a naděje – "a když to přestane fungovat, pak pan doktor musí vymyslet něco jiného"
Ještě několik zajímavých a důležitých momentů, které rozšiřují pohled na skupinové sdílení u onkologicky nemocných:
Rozdíl mezi podporou od rodiny a od skupiny – blízcí často poskytují spíše doprovázení a praktickou pomoc, zatímco skupiny nabízejí unikátní možnost sdílet zkušenost s někým, kdo si prošel podobnou situací. To může být pro nemocné nenahraditelné.
Skupiny pomáhají filtrovat obavy a fantazie – někdy se nemocní v izolaci uchylují k katastrofickým představám. Ve skupině je možné je konfrontovat s realitou a snížit tak úzkost.
Online podpůrné skupiny – kromě setkávání naživo mají význam i internetové komunity. Jsou dostupnější, anonymnější a pacientky uváděly, že jim pomáhají cítit se více spojeny s ostatními a posilují jejich naději.
Možné obtíže – některým nemocným může činit potíže adaptovat se na větší skupinu lidí nebo být konfrontováni s těžkými příběhy jiných. Proto bývá důležité, aby skupiny měly dobré vedení a vhodně nastavenou dynamiku.
Dopad na fyzické zdraví – psychosociální intervence, včetně podpůrných skupin, mohou nejen zlepšovat psychickou pohodu, ale některé studie naznačují i pozitivní vliv na imunitní systém a delší přežívání.
Celkově to znamená, že skupinové sdílení není „jen o psychice“, ale může ovlivnit i celkový průběh nemoci a kvalitu života.
Zdroj: Březinová Kristýny, Hamplová Dana, Buriánková Jitka, Přehledová studie: Sociálně psychologické aspekty zdraví a nemoci u žen diagnostikovaných a léčených s diagnózou karcinom prsu, Československá psychologie 2015/ročník LIX/číslo 2







