Placebo může fungovat, i když víme, že jde o placebo
- 22. 5.
- Minut čtení: 2
Nová studie naznačuje, že placebo může mít pozitivní účinky i v případě, kdy pacient přesně ví, že neužívá skutečný lék. Výzkum u starších dospělých ukázal, že tzv. otevřené placebo dokáže snížit vnímaný stres a mírně zlepšit paměť i fyzickou výkonnost.
Do třítýdenní studie bylo zařazeno 90 zdravých seniorů, kteří byli rozděleni do tří skupin – kontrolní, skupiny s utajeným placebem a skupiny s otevřeným placebem. Účastníci absolvovali testy paměti, pozornosti i fyzické kondice a zároveň hodnotili svou psychickou pohodu. Nejvýraznější výsledky zaznamenala skupina, která věděla, že užívá placebo. Tito účastníci po skončení studie uváděli nižší míru stresu než ostatní skupiny. Výzkumníci také zaznamenali zlepšení krátkodobé paměti a fyzického fungování.
Podle autorů může za účinkem stát především očekávání pozitivního výsledku a lepší propojení psychiky s tělesnými reakcemi. Otevřené placebo navíc představuje eticky přijatelný způsob, jak podpořit zdravé stárnutí bez klamání pacientů. Nicméně jde o menší studii a výsledky bude potřeba potvrdit ve větších výzkumech. Přesto práce přináší zajímavý pohled na to, jak silně může naše mysl ovlivňovat zdraví a každodenní fungování.
Co potvrzují další studie
Nejvíce důkazů zatím existuje u chronických a subjektivně vnímaných potíží, například:
syndrom dráždivého tračníku (IBS),
chronická bolest,
únava,
stres a úzkost,
některé psychosomatické obtíže.
Například studie z Harvard Medical School ukázala, že pacienti s IBS měli po otevřeném placebu výraznější úlevu od symptomů než kontrolní skupina bez léčby. Další randomizovaná studie dokonce zjistila, že otevřené placebo fungovalo podobně dobře jako klasické „tajné“ placebo, kdy pacient neví, že dostává neúčinnou látku. To je pro vědce zásadní zjištění, protože dlouho se předpokládalo, že placebo vyžaduje klamání pacienta.
Jak si to vědci vysvětlují
Podle neurovědců placebo není „jen v hlavě“, ale může aktivovat skutečné biologické procesy:
uvolňování endorfinů,
změny ve vnímání bolesti,
snížení stresové reakce,
aktivaci mozkových center spojených s očekáváním a emocemi.
Důležitou roli přitom hraje vztah mezi lékařem a pacientem, důvěra, pozornost a samotný rituál léčby. Někteří odborníci tvrdí, že právě kombinace očekávání a psychologického nastavení může spustit měřitelné tělesné reakce.
Skeptické názory a limity
Současně ale existuje i opatrnější pohled:
mnoho studií má malý počet účastníků,
efekty bývají spíše mírné,
placebo neřeší samotnou příčinu nemoci,
funguje hlavně u symptomů ovlivnitelných mozkem (bolest, stres, únava), ne například u nádorů nebo vysokého cholesterolu.
Některé přehledové analýzy navíc upozorňují, že u IBS a podobných diagnóz bývá placebo efekt obecně velmi silný, což komplikuje interpretaci výsledků.
Shrnutí na závěr
Moderní výzkumy naznačují, že placebo nemusí fungovat jen díky „obalamucení“ pacienta. U některých obtíží může pozitivní efekt nastat i tehdy, když člověk ví, že užívá neúčinnou látku. Vědci však upozorňují, že placebo nenahrazuje klasickou léčbu a jeho účinek se liší podle typu onemocnění i psychického nastavení pacienta.
Zdroje:
