Jak přistupovat k nechutenství a výživě u paliativních pacientů?
Převzato ze článku:
Pochop, L. (2020). Jak přistupovat k nechutenství a výživě u paliativních pacientů? Onkologie. Jak zvládnout onkologickou léčbu, 14(Suppl. C), 35-38. https://doi.org/10.36290/xon.2020.054
Výživa je nedílnou součástí komplexní péče o pacienta. Příjem stravy je spojován s vitalitou a možností pokračovat v onkologické terapii. Je třeba si uvědomit, že s pokročilým onkologickým onemocněním se mění schopnost těla využívat energii. Váhový úbytek a nechutenství může mít různé příčiny. V mnoha případech lze tyto příčiny ovlivnit vhodnou úpravou medikace, ale i dietními opatřeními. Přiměřená edukace pečujících vede k nižšímu naléhání na „zdravou výživu“ a s tímto spojenou snahou o hledání zázračné pilulky. Cílem je správná výživa ve správný čas a s tímto spojený přiměřený komfort paliativních pacientů.
Vhodná opatření ke zvýšení příjmu stravy
Jíst v malých porcích i 8x za den
Odstranit dietní opatření
Vyhýbat se teplým, kořeněným a voňavým jídlům
Zařadit energeticky vydatná jídla (zakysaná smetana, vejce,…)
Vhodné je zachování pravidelného pohybu
Nenaléhat, nevnucovat, spíše povzbuzovat
Režimová opatření a mýty ohledně výživy
Mnoho pacientů vnímá při zhoršování stavu jako vhodnou variantu přejít na “zdravou výživu”. Mnohdy uvažují o vyhladovění nádoru, neboli o Breussově dietě. Snaha o dostatek vitamínů vede k navýšení zeleniny a ovoce na úkor bílkovin, cukrů a tuků. Je potřeba upozornit pacienty, že tento postup je kontraproduktivní. Energetická potřeba zdravého jedince v klidu je cca 25 kcal/kg tělesné hmotnosti/den. Nicméně v případě onkologického onemocnění se spotřeba zvyšuje až na 35 kcal/kg tělesné hmotnosti/den. U terminálních pacientů klesá energetická spotřeba až na 20 kcal/kg tělesné hmotnosti/den.
Podstatným zdrojem energie jsou také bílkoviny, kdy potřeba u zdravého jedince je 0,8 až 1,0 g/kg t. hm/den, ale u onkologického pacienta tato potřeba stoupá na 1,5 až 2,0 g/kg t. hm/den při aktivní terapii. Tuto skutečnost je třeba zohlednit ve struktuře jídla.
U mnoha pacientů dojde ke změně chutí, což vnímají negativně. Proto často odmítají jídla, která jsou teplá, voňavá, kořeněná, kam spadají různé druhy mas a vývarů. Vhodné je zařadit do stravy mléčné bílkoviny v podobě zakysané smetany, kefírů či plnotučného tvarohu a jogurtů. Tyto bílkoviny jsou dobře využitelné a velmi dobře tolerované.
Laickou veřejností koluje informace, že mléčné výrobky zahleňují a že jej nejsme schopní vstřebat. Tyto mýty je třeba trpělivě vyvracet a uvádět na pravou míru. Některé tyto informace vychází z čínské medicíny, zde je ale třeba vzít v potaz, že Asiaté mají nižší schopnost trávit laktózu, což má své důsledky při konzumaci mléka a mléčných výrobků.
Práce a pohyb formou cvičení je vnímáno jako zatěžující a nevhodné pro pacienty. Je třeba si uvědomit, že cvičení podporuje anabolické pochody ve svalech a tím přispívá k udržení svalové hmoty, což bylo potvrzeno v mnoha studiích. Není důležitý jednorázový výkon, ale pravidelnost cvičení.
* U některých druhů rakoviny může lékař indikovat jiná a specificky zaměřená dietní opatření.
**Změny v jídelníčku vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem.
Obrázek od:
Comments